Světová zdravotnická organizace vydala v roce 2017 zprávu, ze které vyplývá, že se na celém světě vyskytuje 264 milionů dospělých trpících úzkostmi. Podle nejnovějších zpráv z roku 2020 zažilo až 31 % všech dospělých úzkostné stavy. Jak poznat, že se o vás pokouší záchvat? Přesně tomuto tématu se budu věnovat v dnešním článku. Zároveň vám doporučím i několik tipů, jak se naučit tyto stavy ovládat, aby nakonec neovládly ony vás.
Pocit úzkosti jako koktejl namíchaný z obav, černých myšlenek a strachu
Úzkost patří k nejčastějším duševním nemocem. Osoba trpící úzkostmi si uvědomuje nesmyslnost svých pocitů a emocí, ale nedokáže jim zabránit. To vše má následně zásadní vliv na kvalitu života a sociální vztahy.
Tip: Více o tom, jak lze úzkost definovat a odlišit od strachu, si přečtěte v článku na blogu.
Není úzkost jako úzkost
Jednotlivé úzkostné poruchy se liší svými fyzickými a psychickými projevy, a právě proto si na ně detailně posvítíme, abyste přesně věděli, jaké jsou jejich spouštěče. Podívejte se, k jakým psychickým problémům lze přidat štítek „úzkost“.
Fobie
Spouštěčem je konkrétní situace, na kterou by většina populace reagovala neutrálně. Jedná se o obavu z něčeho konkrétního (uzavřený prostor, pavouk, proslov na veřejnosti) nebo o obavu difúzní (vše mimo známé prostředí).
Panická ataka
Nepříjemný stav, který trvá minuty, ale ve výjimečných případech může být doba působení delší. Na rozdíl od fobie se nejedná o reakci na konkrétní situaci a její příchod nelze předvídat.
Obsedantně kompulzivní porucha
Člověk je doslova obtěžován vtíravými nepříjemnými myšlenkami, jejichž proud nedokáže zastavit. Nemocného přivádějí do psychické nepohody. Spouštěč může být různý v závislosti na tom, čeho se daná osoba bojí. Typicky se může jednat o nepříjemný pocit, že jste zapomněli zamknout.
Potýkáte se se záchvatem úzkosti?
V přehledu níže se můžete podívat, jaké fyzické projevy doprovázejí úzkostné stavy. Řada psychologů se domnívá, že prostřednictvím projevů je tělu vysílám signál, že se blíží přetížení a je nutné zpomalit.
Třes rukou
Třes či klepání rukou je doprovodným znakem zdravotních potíží a psychických problémů typu úzkosti či paniky. Ke zmírnění tohoto projevu přispívá praktikování relaxačních technik, mezi které patří dechové cvičení.
Nervové pocení
Člověk trpící nadměrným pocením se potí až 5x více než zdravý člověk. Může se jednat o pocení rukou, podpaží, nohou, třísel, zad či obličeje. Právě úzkost a stres patří mezi nejčastější příčiny spojované s tímto problémem. Na vině je adrenalin, který aktivuje přesun krve na periferii. Tělo tak reaguje na jakékoliv vybočení z normálu.
Bušení srdce
Rychlé bušení srdce je obecně považováno za známku blížícího se infarktu, ale obvykle tomu tak není. Úzkostný stav vede k silnému bušení srdce. Cílem je napumpovat více krve do těla a připravit ho na obrannou reakci. Ze stejného důvodu dochází i ke zrychlení tepu.
Bolest na hrudi
Bolest na hrudi může do značné míry souviset právě se zrychleným dýcháním a bušením srdce. Tento nepříjemný pocit přichází a zase mizí. Osoby, které trápí tlak či pálení na hrudi, se mnohdy domnívají, že se jedná o infarkt. Po vyšetření ovšem zjišťují, že se jedná o psychologický problém. Přesto se doporučuje návštěvu lékaře nepodcenit, pokud by se tento stav opakoval.
Stažené hrdlo a žaludek
Stažené hrdlo, bolesti žaludku, časté říhání a potíže trávicího traktu. Během úzkostného stavu se zvýší napětí svalů a zrychlí se dech. Mozek jako první vyšle zprávu právě k našemu zažívacímu ústrojí. Myslí to sice dobře, protože chce, abychom se připravili na boj, ale ve výsledku to znamená, že přestáváme mít chuť k jídlu a máme žaludek takzvaně na vodě.
Střídání zimy a horka
Střídání zimy a horka opět souvisí s přípravou těla do režimu „bojuj nebo uteč“. Návaly horka a zimy souvisí se zrychleným bušením srdce. Na zvýšenou teplotu reaguje tělo pocením a takto stále dokola.
Dušnost
Co je dušnost? Problémy s dýcháním, při kterých má člověk pocit, že se nemůže zhluboka nadechnout. Jedná se o stav mnohdy vyvolaný právě úzkostí či stresem. Člověk se v této situaci snaží dýchat rychleji ve snaze zvýšit průtok okysličeného vzduchu do plic. Výsledek je ovšem pocit zcela opačný.
Závrať
Závratě se mohou jevit jako nevysvětlitelné a člověk tyto stavy nemusí vůbec přisuzovat úzkosti. Při zvýšení adrenalinu a paniky srdce pumpuje rychleji než obvykle, což souvisí s nárůstem krevního tlaku. Právě zvýšení tlaků vede k pocitům malátnosti a závratím ze stresu.
Jak pomoct člověku, který trpí úzkostnými stavy?
- Snažte se přijít na příčinu úzkostných stavů. Upřímně se zajímejte o to, čeho se bojí.
- Buďte trpěliví. Vyhněte se tomu, že budete vyvíjet tlak. Nechte ho mluvit a naslouchejte. Neočekávejte, že změna přijde přes noc.
- Nesnažte se danou situaci zlehčovat.
- Věnujte mu svou pozornost a snažte se ho nenechávat o samotě s vlastními myšlenkami.
Nemáte nikoho, s kým byste se o své situaci mohli poradit?
Nesnažte se úzkost porazit sami. Vyhledejte pomoc psychologa nebo psychoterapeuta. Nechte si poradit od odborníka, který vás vyslechne a poradí, jak dál.
Chcete odhalit příčinu svých psychických problémů? S léčbou úzkosti, deprese, panické ataky i fobie mám více než 20 let zkušeností. Navíc máte první konzultaci zdarma, tak se se mnou neváhejte spojit.
